Skladiště projde opravou, dědictví zůstane

Sklady velkoobchodu s hutním materiálem Ferra, později Ferona, vznikly v roce 1929 a s 15 tisíci metry čtverečními byly tehdy největší v Československu. Vešlo se do nich 2000 vagónů materiálu. Ve vedlejším skladišti v ulici U Pergamenky, které nyní požívá památkové ochrany, se ukládaly drobné výrobky. Sklad proto musel být prostorný, přehledný a perfektně zorganizovaný.

Budovy skladiště navrhoval architekt Josef Kříž, který je dnes připomínán hlavně v souvislosti s nejrůznějšími projekty pro Elektrické závody. Podílel se i na návrhu slavného sídla Elektrických závodů z roku 1935, které dodnes stojí u holešovického konce Hlávkova mostu a nedávno prošlo kompletní rekonstrukcí. Odborníci Křížovy stavby popisují jako ryze technicky účelné, ale zároveň velmi kultivované a elegantní. Bývalou Ferru řadí k těm nejvýznamnějším.

Obvodový plášť budovy tvoří lícové geometricky skládané cihelné zdivo a ocelová pásová okna. Na jedné straně ho doplňuje omítaný kancelářský trakt. Nýtovaný ocelový skelet, zvláštní duté cihly vyrobené v Břeclavi a elegantní, i když už hodně poznamenaná vrátnice dnes patří k nejvíce ceněným architektonickým prvkům stavby.

Unikátní střecha

V době, kdy byl areál představen veřejnosti, největší pozornost přitahovala takzvaná torkretová střecha. V Československu to bylo poprvé, kdy byla na stavbu střechy využita technologie stříkání betonu na předem připravené bednění s armaturou.

Střecha tak měla tloušťku jen tři centimetry, byla dokonale vodotěsná a podle svých tvůrců nepotřebovala žádnou izolaci. Dobový tisk tehdy hrdě zdůrazňoval, že ani v Německu nemají nikde tak rozsáhlou torkretovou střechu. Součástí zastřešení je také osm pásů příčně osazených sedlových nadsvětlíků. Jsou vyrobeny z drátového skla, které bylo upevněno bez použití tmelu.

Místo skladů bydlení

Velké sklady i jejich původní funkce už se bohužel z větší části přežily. Pro dnešní dobu byly technicky zastaralé, příliš velké a v průběhu let je obklopilo úplně jiné město, než do jakého byly projektovány. Hlučný provoz byl v roce 1929 umístěn na okraj aglomerace.

Dnes je tu širší městské centrum, s jehož pulzujícím životem se další průmyslový provoz areálu neslučuje. Většina budov šla proto k zemi a zachován zůstal jen vedlejší sklad, který na sobě nese prakticky všechny cenné architektonické prvky z daného prostoru.

Od roku 2016 patří areál firmě FINEP, druhé největší developerské společnosti v Praze. Ta na uvolněné ploše postupně vybuduje bydlení s veřejně prostupným vnitroblokem.

Doslova jako nová

Architekti, kteří pro FINEP vypracovali standardní stavebně-historický průzkum menšího skladiště, doporučují uvést do původního stavu především boční průčelí s vrátnicí a obnovit výrazný balkon na jižním nároží budovy.

Esteticky vylepšit potřebuje také vstupní hala se schodištěm v kancelářském traktu budovy. Administrativní část utrpěla v průběhu let vůbec nejvíc zásahů. Ostatní skelet zůstal původní, ale potřebuje rozsáhlou obnovu. FINEP hodlá postupovat maximálně citlivě tak, aby bylo zachováno historické dědictví místa, kterého si nesmírně váží.

O přerodu celého skladového areálu na nové moderní bydlení se můžete více dočíst v našem článku zde.

Vše potřebné jen pár kroků od domu

Rezidence Pergamenka vnese do místní čtvrti nový život. Do areálu se vrátí revitalizované fragmenty ocelového skeletu ze zbouraných částí skladu, které budou využity při budování vnitřní industriální zahrady. O plánované zahradě na Pergamence se více dočtete v našem herbáři.

Do detailu promyšlený projekt

  • Spousta čerstvého vzduchu

    Mysleli jsme na zdraví obyvatel v rezidenci Pergamenka a blízkém okolí. V areálu zasadíme stovky dřevin. Stromy, které budou hrát všemi barvami od jara do zimy, ale především přinesou do ovzduší spoustu kyslíku. Okolí cest v parku zkrášlí trvalky, popínavé rostliny nebo živý plot. Zazelenají se i střechy, kde vysadíme 24 druhů rostlin. Celkem 41,7 % plochy Pergamenky pokryje zeleň.

    Prohlédněte si Herbář zelené Pergamenky.