Už jste vyzkoušeli nový autentický koloniál v Britské čtvrti?
Být mandarinkou, která vyrostla v Opuzenu, na jihu Chorvatska u hranice s Bosnou, je super život. Utrhnou vás pěkně dozrálou. Nepoznáte, co jsou to chemikálie. Cestujete jen přibližně týden a celou tu dobu se o vás stará rodina. Nakonec je z vás sladká hvězda ve Stodůlkách v místním obchůdku.
Na náměstí v Britské čtvrti funguje od března nový rodinný Koloniál Matula&Family. Základem jeho sortimentu jsou právě jedinečné citrusy z jihovýchodní Evropy. Mandarinky, pomeranče, citrony. Ale taky olivový olej nebo jahody. Rodinná firma Josefa Matuly je dováží z Chorvatska, Řecka nebo Srbska od chorvatského bratrance.
„Baví mě mít takový obchod, díky kterému nemusí lidé ze čtvrti pro každou maličkost utíkat do supermarketu,“ uvažuje Josef Matula za pultem obchůdku. Proto vedle vlastního ovoce a zeleniny nabízí i pečivo, vajíčka, mléčné výrobky nebo třeba drobnosti, které potřebují maminky na dětském hřišti před obchodem.
„Nehrajeme si na bio, ale produkty, které prodáváme, musí být kvalitní. Zároveň se je snažíme sehnat lokálně, když to jde,“ poznamenává.
Ještě před dvěma lety prodával Josef Matula vymazlené fashion hračky do celého světa. Covid ale jeho třicetileté úspěšné podnikání ukončil ze dne na den. „Musel jsem zavřít kanceláře a propustit lidi. Nikdo nechtěl kupovat zboží s dopravou, která najednou stojí polovinu hodnoty toho zboží,“ vysvětluje.
Tehdy mu chorvatská část rodiny, která se dlouhá léta věnuje pěstitelství v několika balkánských zemích, nabídla, aby obchodoval s jejími produkty v Česku. Provoz velkoobchodu pak rodinu přivedl k nápadu otevřít u nás komunitní prodejnu, která propojí zákazníky s pěstiteli přímo.
V obchůdku na Britské se tak schází zboží, které není k dostání v běžném supermarketu. Citrusům z údolí řeky Neretvy dělají společnost česká mrkev nebo pečivo z Radotína. „Bereme jenom to, co nám chutná a o co mají lidé zájem. Každý den se snažím se zákazníky bavit a zjistit, co by tady chtěli mít. Teď sháníme džusíky, ovčí sýry, jogurty a taky farmářská kuřata.“
Je znát, že byznys s hračkami mu ještě trochu chybí. Léta obrážel veletrhy po celém světě, vymýšlel hračky a prodával jejich koncepty třeba až do Austrálie. „Teď dělám úplně jiný druh byznysu. Těžko se plánuje, musíte reagovat podle toho, co vám zrovna roste. U hraček jsme věděli třeba rok dopředu, co budeme vyrábět,“ zamýšlí se Matula. „A taky jsem nikdy víc fyzicky nepracoval jako teď,“ směje se. „Když jsme začínali, tahal jsem si bedny ve skladu sám.“
Na českém trhu se mu ale obchoduje s ovocem a zeleninou přece jen lépe než s hračkami. „V Čechách je hračkářský byznys zakonzervovaný a nemá rád změnu,“ poznamenává. Další obchůdek, který si Josef Matula otevře, tak bude opět koloniál. V některé další lokalitě FINEPu by se mohl objevit někdy v září.
Citrusy z Opuzena
Údolí řeky Neretvy v okolí městečka Opuzen je nejsevernější místo v Evropě, kde se pěstují citrusy. Nachází se na samém jihu Chorvatska nedaleko hranic s Bosnou. V 50. letech se v oblasti pěstovala bavlna, později víno. Dnes tak rozšířené mandarinky satsuma sem dorazily z Gruzie, rychle k nim pak přibyly i pomeranče a citróny.
Do Prahy přijíždí ovoce z Opuzena přes Záhřeb tak, jak jej utrhli. Je netříděné, nemyté, nevidělo olej ani vosk. „Z našich citrusů proto můžete používat i kůru. Strčte ji do mrazáku a pak ji nastrouhejte třeba do štrúdlu,“ radí Josef Matula.
Sdílejte s přáteli