Názvosloví na Barrandově:
Víte, kdo je patronem vaší ulice?
Na Kaskádách Barrandov máme ulice pojmenované po významných osobnostech hereckého a divadelního světa. Barrandov je totiž jedním z nejstarších a největších filmových ateliérů v Evropě. Od založení se v něm natočilo přes 5000 českých i zahraničních filmů, a proto nám přišlo důležité vyzdvihnout jména předních českých umělců právě v naší lokalitě. Přečtěte si, na čí ulici bydlíte.
ulice Baarové
Lída Baarová (1914 – 2000)
Významná česká herečka, známá z filmů jako „Madla z cihelny“ a „Dívka v modrém“. Ve 30. letech působila u německé filmové společnosti UFA. , Její kariéru poznamenal vztah s Josephem Goebbelsem, po němž musela opustit Německo. Po válce čelila obviněním z kolaborace, která byla nakonec stažena. Od roku 1948 žila v Rakousku, kde pokračovala v herecké kariéře.
ulice Gollové
Nataša Gollová (1912 – 1988)
Populární česká herečka známá komediálními rolemi, zejména s Oldřichem Novým ve filmech „Kristián“ a „Eva tropí hlouposti“. Pocházela z vlivné rodiny a přijala příjmení po dědečkovi Jaroslavu Gollovi. Na konci války pomáhala vězňům v Terezíně, a nakazila se zde tyfem.
Náměstí Olgy Scheinpflugové
Olga Scheinpflugová (1902 – 1968)
Česká herečka, spisovatelka a básnířka, významná představitelka českého divadla a literatury. Po studiích u Marie Hübnerové působila ve Švandově divadle, Divadle na Vinohradech a Národním divadle. Byla manželkou Karla Čapka a ovlivnila jeho život i tvorbu.
ulice Mandlové
Adina Mandlová (1910 – 1991)
Jedna z nejvýraznějších postav českého filmu a divadla 30. a 40. let, známá hereckým talentem i jako sex-symbol své doby. Do její hvězdné kariéry zasáhla druhá světová válka, během které sice natočila jen jeden německý film, udržovala ale osobní kontakty s řadou představitelů nacistického Německa. Po válce byla zatčena a obviněna z kolaborace, pro nedostatek důkazů však byla později propuštěna. Krátce nato odešla do emigrace.
ulice Hugo Haase
Hugo Haas (1901 – 1968)
Československý herec a režisér, známý z prvorepublikové kinematografie. Narodil se v Brně, po studiích na konzervatoři se věnoval hudbě a herectví. Za války emigroval do USA, kde pokračoval v kariéře. Po návratu do Evropy v 50. letech zůstal ve Vídni, kde dožil.
ulice Vítové
Hanna Vítová (1914 – 1987)
Česká herečka a zpěvačka, která zazářila v 30. a 40. letech, zejména v Osvobozeném divadle. Pocházela z umělecké rodiny a okouzlila diváky talentem i krásou. Osobní život jí však komplikovaly tragédie, včetně ztráty dcery a zdravotních problémů po vážné nehodě. V pozdějších letech se věnovala estrádnímu umění.
ulice Ondrákové
Anna Sophie Ondráková (1902 – 1987)
Pod pseudonymem Anny Ondra se proslavila česká herečka a ikona světového filmu první republiky. Narodila se v Tarnově v Haliči a kariéru zahájila v 17 letech. Byla součástí "silné čtyřky" české kinematografie vedle Karla Lamače a Otty Hellera. Její manželství s boxerem Maxem Schmelingem a filmové úspěchy ji zařadily mezi legendy české kultury.
ulice Ferbasové
Věra Ferbasová (1913 – 1976)
Přezdívaná „komik v sukních“, začala kariéru jako sekretářka v Divadle Vlasty Buriana. Její filmová dráha začala záskokem za nemocnou herečku v komedii „Mušketýři z katakomb“. Získala popularitu díky humoru a temperamentním rolím. I když ji kritika často vnímala jako stereotypní, její kouzlo však přitahovalo diváky.
ulice Šlemrové
Růžena Šlemrová (1886 – 1962)
Pravá dáma českého filmu, známá rolí tetinek a matek ve filmech 30. a 40. let. Pocházela z Plzně, její otec byl historik Bedřich Mach. S herectvím začala v roce 1909 v Městském divadle na Vinohradech, kde působila až do roku 1948. Za svou kariéru natočila více než 60 filmů, v nichž excelovala obvykle v rolích „půvabné dámy“.
Příběhy jednotlivých patronů si můžete přečíst přímo v ulicích Barrandova na dodatkových informačních tabulích.
Sdílejte s přáteli